Dánská cesta k menší administrativní zátěži

Dánsko má podle Světové banky nejlepší podnikatelské prostředí v Evropě a čtvrté nejlepší na světě. To prakticky znamená, že podnikatelé mohou velmi zadobře vyjít s veřejným sektorem a podnikání jim zjednodušují vstřícné zákony.

Dánští podnikatelé méně než ostatní v jiných zemích naráží na administrativní komplikace a zátěž. Pro dokreslení, Světová banka oceňuje, že Dánové mohou vyřídit stavební povolení velmi svižně - průměrně za 50 dní a v určitých městech i do jednoho týdne. A také pozitivně vnímá, že dánský pracovní trh nabízí vysokou flexibilitu při přijímání a vyhazování zaměstnanců kombinovanou s podporou pro nezaměstnané. I díky této tzv. flexicurity má Dánsko jednu z nejvyšších produktivit pracovní síly v OECD.

Jak to, že Dánové drží administrativní zátěž na uzdě?

Jednou pákou na přebujelou administrativu je v Dánsku digitalizace. Dále pomáhá to, že stát nastavuje procesy podle potřeb účastníků, chceme-li koncových uživatelů. Do třetice jsou účinnou cestou k vyšší efektivitě a snížení administrativní zátěže také automatické škrty v rozpočtu na státních úřadech.

V prvně zmíněné digitalizaci je Dánsko podle OSN úplně nejlepší na světě. Povinná elektronická komunikace mezi občanem a státem snižuje administrativní zátěž a navíc generuje úspory. Digitalizace má ale jeden háček. Software a IT systémy a digitální strategie nestačí. Digitalizace v Dánsku není jen o nákupu informačních systémů, ale také o úpravě samotných postupů a legislativy. V řeči praxe nestačí jen zavést datové schránky, ale pokud chceme dosáhnout výsledku, pak je musí opravdu využívat úřady. Nemělo by se stávat, že i těm, co mají datovou schránku, úřady posílají stále doporučené dopisy. V Dánsku se jim daří lépe pracovat s novými nástroji, a to proto, že do přípravy a zavedení změn procesů zapojí všechny, kterých se to týká. Nejen úředníky, ale i lidi z firem či občany.

Administrativní zátěž v Dánsku hledají společným dialogem

V roce 2012 Dánsko spustilo iniciativu „Better Business Regulation“ pod hlavičkou Danish Business Authority,kterou bychom mohli nazvat „obchodní rejstřík”. V úzké spolupráci s firmami pomáhal dánský obchodní rejstřík sbírat nápady na zjednodušení administrativních postupů a překládat je do legislativcům srozumitelné podoby. Konkrétně organizovali podnikatelské fórum pro lepší regulaci (Business Forum for Better Regulation). To zahrnovalo zástupce firem, odborů a experty se zkušenostmi se zjednodušováním pravidel. Společně mapovali procesy uživatele, digitalizovali nebo vymýšleli různé vylepšováky zaměřené na přínos pro konečného uživatele. To dánské fórum bylo výjimečné tím, že na jejich návrhy musela zareagovat vláda. Ta buď souhlasila, nebo musela vysvětlit, proč nesouhlasí (“comply or explain” principle). Pokud Vás zajímá, jaké nápady z diskuze vzešly, podívejte se na web www.enklereregler.dk. Nápadů měli 803, přičemž je 294 z nich už implementováno a 305 částečně.

Druhý tým na dánském obchodním rejstříku, tzv. Smart Regulation, měl za cíl nikoliv rušit stávající, ale omezit vznik nových povinností pro firmy. Filozofii mají podobnou - vždy myslet na konečného uživatele a zapojit ho do legislativního procesu. Vedou proto opět a přirozeně při tvorbě legislativy rozhovory s firmami a podnikateli. V Česku, kde byl po desetiletí soukromý sektor a firmy nežádoucí, následně po revoluci synonymem pro korupci, může být spolupráce veřejného a soukromého sektoru výzvou nebo psychologickou překážkou. Měli bychom se ale přes ni přenést. Dánsko s firmami hovoří a přitom patří v žebříčku vnímaní korupce dle Transparency International mezi nejméně zkorumpované země na světě.

Jak organizovat fórum na snižování administrativní zátěže podle dánského vzoru?

1. Nejdřív se musíme rozhodnout, kterou oblastí se budeme konkrétně zabývat.
2. Oslovme zástupce firem, kterých se opatření týkají, a hledejme s nimi možnosti, jak stav vylepšit. Firmy by měly být zastoupeny osobami, tj. koncovými uživateli, na které administrativa přímo dopadá. Koncový uživatel nás nejvíce zajímá. Právě ten bude mít nejlepší nápady.
3. Kromě zástupců firem pozvěme do skupiny také další instituce či experty, kteří mohou pomoci snížit administrativní zátěž. Nesmíme zapomenout na zástupce úřadů. Výhodou jsou také experti na nudging a zástupci univerzit či výzkumných institucí.

Jak odlehčit úředníkům pomocí nudgingu

Při vyplňování různých online formulářů se dají výrazně omezit chyby, které přidávají práci úředníkům. Stačí využít nudgingu. Funguje to. Na jednom dánském úřadě v roce 2013 se chyby vyskytly u 43 procent výkazů – tj. 20 000 výkazů od 5 000 uživatelů. Proto se o rok později v roce 2014 úřad rozhodl poslat emaily s upozorněním, které snížily chybovost o 50 procent. A to tedy znamená, že v tomto konkrétním případě úředníkům ubyla polovina práce.

Automatické škrty vedou k inovacím ve veřejném sektoru

Ke snížení administrativní zátěže přispívají automatické škrty vyplývající z vyšší efektivity díky novým technologiím, modernizaci a digitalizaci ve výši dvou procenta (v letech 2012 a 2013 i 2,5 procenta). Tyto škrty Dánsko zavedlo už v 80. letech. Kromě výše zmíněného měly škrty motivovat organizace a úřady, aby se zabývali pouze základními úkoly, pro které vznikly. Úředníci těmto pravidelným škrtům říkali kombajn. Nemají je rádi (někdy i oprávněně). Do určité míry ale správně motivují veřejný sektor na sobě pracovat – zlepšovat se, a zlevňovat a zefektivňovat chod státu.

Roční škrty ve výši dvou procent znějí sice dost ambiciózně, ale nesmíme zapomínat na to, že dánské rozpočty jsou kromě automatických škrtů také automaticky navyšovány o inflaci. Od 90. let je průměrná inflace 1,81 procent, od roku 2013 0,68 procent. A škrty se týkají také jen tzv. základního rozpočtu, nikoliv nově přidělených či mimořádných úkolů. Roční automatické škrty každopádně zatím Dánsko neukončilo, ani to neplánuje. A to se od 80. let vystřídalo už několik vlád.

Jaké další škrty dánské vlády navrhovaly

Bývalý dánský premiér Lars Lokke Rasmussen ze středopravicové strany Venstre se odvážných reforem nebál. Už z pozice ministra vnitra v roce 2007 provedl obecní reformu zásadně snižující počet obcí z 271 na 98. Ve většině případů bylo dokonce sloučení obcí dobrovolné. Kromě toho zrušil 14 okresů a nahradil je pěti regiony. Řadu úkolů přesunul třeba z původních okresů na větší města nebo v případě ochrany životního prostředí na ministerstvo.

Lars Lokke Rasmussen se po té, co byl jmenován premiérem, stal ještě odváženější a zaměřil se na úspory ve veřejných rozpočtech. V květnu 2010 oznámil první škrty, a to zkrácení pobírání příspěvku pro nezaměstnané ze 4 na 2 roky, snížení zahraniční pomoci z 0,83 na 0,76 procent, snížení příspěvku na dítě, navýšil automatické škrty a zvýšil daně. To představovalo úsporu 24 miliard DKK.

Jeho koaliční partner s posvěcením vlády neváhal navrhnout škrty ani ve veřejnoprávních médiích (DR). Když rozpočet pravidelně klesá kvůli modernizaci všude jinde, proč by veřejnoprávní média měla stát bokem. Změny měly znamenat propuštění 400 zaměstnanců, zrušení tří rozhlasových stanic z osmi na pět a tří televizních stanic z celkem šesti. Celkem za pět let mělo veřejnoprávní médium DR snížit náklady o 20 procent. Vláda to sice posvětila, nicméně tento krok kvůli jmenování nové vlády neuskutečnila. 

Závěrem…

Odbourávání administrativní zátěže není jen o jednodušším životě občanů a firem, ale také mu výrazně pomůže omezování státních výdajů. Vzhledem k tomu, že deficit českého státního rozpočtu dosáhl rekordních 367,4 miliardy korun a letos zatím Ministerstvo financí počítá se schodkem ve výši 320 miliard korun, brzy se diskuze stočí do roviny, kde a jak šetřit. A v tom nás může inspirovat Dánsko tím, jak se snaží držet veřejné výdaje pod kontrolou a postupně je snižovat a jak se zaměřit na podporu podnikání odbouráváním administrativní zátěže. Usnadnění podnikání navýšíme příjem do státní kasy. Přece jen právě firmy patří mezi zásadní plátce daní a zaměstnávají další daňové poplatníky, kteří ze své firemní mzdy také přispějí do státního rozpočtu.